od Tomáše Jelínka

Tento skoro neznámý závod má přesto již dlouhou tradici – jel se po šestnácté. Organizační tým tvoří pouze pár nadšenců a jedno doprovodné vozidlo, kteří tím dávají této akci neoficiální atmosféru.

Startovní pole se stále rozrůstá, takže zatímco minulý rok přijelo zhruba 30 účastníků, dnes přijelo skoro 70 borců a konkurence značně stoupla a to i přestože se dnes jede souběžně závod seriálu CKKV - Břežanská osma. Já Úvaly jel minulý rok poprvé, ale moc jsem se těšil až se sem vrátím. Přidali se ke mně ještě náš nový člen Michal Berka a také Mirek Bezdička - na start v Úvalech jsme jeli netradičně - vlakem. Na prezentaci před závodem také dorazil zkušený člen Milan Švagr, který byl po úspěchu na našem Stodůlky – Karlštejn – Stodůlky v minulé sezóně asi naše největší zbraň. Zázemí nám všem poskytovala Milanova přítelkyně Kačka, které tímto za všechny díky.

Trať 72.km dlouhého závodu vede z Úvalů přes Hradešín a Stříbrnou Skalici do Sázavy, zde obvykle láme chleba, dále pak přes Chocerady a Ondřejov zpět do Úvalů. Výhodou je příjemný začátek i konec téměř po rovině, takže pokud přežijete Hradešín a 2 velké kopce za Sázavou máte skoro vyhráno…

Výškový profil převzat z http://cross-club.wz.cz/uvaly06.htm

Na startu se sešla velká konkurence: za Viessmann přijeli Zahrada, Vitas a jejich nová posila, přijel Šnajdr, Janoušek i Dix a samozřejmě hlavně my – CS Stodůlky.

Start se odehrál na velmi rušné ulici přímo v Úvalech, takže si dopřáváme dávku adrenalinu ještě před samotným závodem, když mezi 70ti cyklisty kličkuje jedno auto za druhým. Startovní pistole selhala (neinspiroval se pořadatel z našeho závodu? :-) ), takže organizátor nás odmávne se slovy „tak teda jedem“.

Úvodní teorie o klidném počátku bere za své hned od startu. Fouká boční vítr a tak se balík dělí už za prvním kopcem – Hradešínem. Své dělá i velmi rozbitá silnice a tak své 3 kolegy, kteří zůstali v zadní části pelotonu ztrácím hned na prvních kilometrech. Já se zuby nehty držím vedoucí skupiny mající teď asi 30 lidí.

Ani v dlouhém sjezdu do Sázavy na 15-30.km si neodpočineme, iniciativy se totiž chopil Honza Šnajdr se svým kolegou a celý peloton za nimi uhání. Těsně před Sázavou ujíždí z balíku i Mužík a jede jako k ohni, aby ne - vždyť je to hasič. Všichni polykáme traťovky a chystáme se na blížící se kopce. Ve výjezdu ze Sázavy se jen silou vůle držím hlavní skupiny ze které postupně odjíždí cca 8 nejlepších jezdců a hlavní pole se redukuje na zhruba 15 zavodníků, tempo v kopci ale ani tak neklesá pod 20 km/h.

Ve sjezdu do Chocerad riskantě předjíždíme pomalou Avii, jeden z cyklistů jen těsně nedobrzdí zatáčku a svalí se do příkopu, skoro ještě v pádu křičí „dobrý“ takže ho necháváme být a pokračujem dál. Výjezd na vrchařskou prémii Ondřejov se mi jede podivuhodně lehce a tak se snadno držím své skupiny.

Poslední kilometry jsou již poměrně lekhé - sjezd do Úval a o tempo se stará peloton. Za Přišimasy odbočujeme doleva na cílovou rovinku zhruba kilometr dlouhou a mírně z kopce – co více si přát pro závěrečný spurt. Bez větší snahy dosahujeme rychlosti 60 kmh bohužel je zde tolik lidí, že do cíle raději přibržďujeme. Postupně dojížďí i mí kolegové v pořadí Švagr, Berka a Bezdička.

Vítěz získává netradiční cenu - mísu pudingu. My si v cíli dáváme společně pivko a do Prahy jedeme po vlastní ose. Díky pořadatelům za skvělý závod a za rok snad zase nashledanou!

Oficiální výsledky závodu nejsou zcela přesné. Umístění některých závodníků a jejich časů neodpovídá skutečnosti. Jisté by mělo být umístění: 1. Klíma, 2. Vitáček, 3. Zahrádka všichní s časem 1:56:22 a orientační umístení členů CSS: Jelínek cca. +5 min., Švagr cca. +12 min., Berka cca. +20 min., Bezdička cca. +25 min.